Kontaminovaná místa podruhé

Využíváte při výuce přírodních věd nějaké výstupy GIS systémů? V geografii je to asi zřejmé, ale co třeba taková chemie? Ano, může se to zdát divné, ale výstupy GIS systémů se běžně promítají i do chemie. Často je využíváme, aniž si to uvědomujeme. Stačí se podívat do učebnic na mapy rozložení zásob nerostných surovin, kterými je ilustrována kapitola chemických prvků, jejich sloučenin, způsobu jejich získávání apod. Populární jsou také mapy znázorňující v celoplanetárním měřítku koncentraci ozónu, oxidu uhličitého, množství vodní páry nebo koncentraci solí v oceánech (např. v e-Molu č. 0). Všechny uvedené informace a mnoho dalších, které nám GIS poskytují, jsou při výuce chemie běžně používané.

Jedním ze zajímavých zdrojů, třeba pro žákovské badatelské projekty, je portál SKEM (Systém evidence kontaminovaných míst). Díky tomuto portálu můžeme nalézt a prozkoumat kontaminovaná místa v našem kraji, okolí města či vesnice nebo přímo za plotem firemního areálu naproti škole. Můžeme zjistit, v jakém aktuální stavu jsou tato místa, zda proběhla sanace, nebo kdy se sanace plánuje, čím je/bylo místo znečištěno a spoustu dalších detailních informací.

1. Trocha historie

Zdařilý mapový portál Kontaminovaná místa byl dlouho provozován v rámci subdomény portálu cenia.cz (Česká informační agentura životního prostředí) a paralelně s ním běžel portál SEKM, který sice disponoval výrazně horší mapovou částí, ale zase obsahoval aktuální data. Starý portál Kontaminovaná místa byl 30. 6. 2020 odstaven a zůstal nám tak pouze portál SEKM (www.sekm.cz). Poněkud schizofrenní je,  že (v době psaní tohoto článku) je stále dostupné vyhledávání kontaminovaných míst z adresy sekm.cenia.cz/sekm, kde sice můžete vyhledávat, ale následně se vám při pokusu zobrazit si konkrétní místo objeví chybová hláška. Pokud jste tedy portál CENIA využívali a máte po své žáky nějaké předpřipravené materiály, je třeba vše projít a používat již jen adresu skem.cz. Portál SEKM se také před časem převlékl do nového kabátu, který je přehlednější než jeho stará verze (viz Kontaminovaná místa ve výuce chemie v e-Molu č. 7-8). K portálu SEKM mi tak z pohledu učitele zůstaly prakticky pouze dvě výtky, a to sice absence vrstvy historické ortofotomapy z 50. let (tato vrstva je ovšem nadále k dispozici na národním geoportálu INSPIRE) a k té druhé, podstatnější, se dostanu později. Pojďme se nyní podívat na aktuální stav portálu SEKM a třeba zde i najít inspiraci do svých hodin, ať už to bude v zeměpisu, chemii, biologii či jinde.

2. Přístup na portál

Na úvodní straně portálu najdeme stručné základní informace (obr. 1). I když je zde uvedeno, že „pro nepřihlášené uživatele je k dispozici základní mapa…,“ nepodařilo se mi odkaz na tuto mapu objevit. Je tedy nutné se registrovat. Registrace je jednoduchá a rychlá, takže nás ani naše žáky příliš nezdrží.

3. Uživatelské rozhraní

Po přihlášení k portálu SKEM máme k dispozici jednoduché přehledné menu, které obsahuje položky Lokality, Vyhledávání, Vyhledávání mapa, Filtrování, Adresář, Novinky, Manuál (obr. 2, vlevo). Pokud jste na portálu poprvé a nechcete se proklikávat jednotlivými položkami a zjišťovat, co se kde nachází, můžete nahlédnout do Manuálu (obr. 3). Ten sice neobsahuje vše, ale k základní orientaci postačí. Základní pohled na Lokality je formou seznamu (obr. 2), ale dá se přepnout na pohled Mapa (obr. 4). Při zobrazení Lokalit jako seznamu můžeme seznam prohledávat (obr. 5) a řadit podle dostupných sloupců. Základním mapovým podkladem jsou OpenStreet mapy (obr. 6). Máme tu možnost přepnout se na mapové podklady Mapy.cz (obr. 7). Aktuální „stav“ zobrazených míst je barevně odlišen, přičemž legenda je k dispozici pod přepínáním mapových podkladů vpravo nahoře (obr. 6).

Ze seznamu i z mapy (obr. 8) se odkazem dostaneme na detailní informace o zvolené lokalitě (obr. 9). Množství uvedených informací záleží samozřejmě na tom, zda byl na lokalitě prováděn detailní průzkum. Pokud ano, zjistíme informací celou řadu, např. o rizicích, o podloží, o typu znečištění, a to včetně „chemických“ údajů (o ty nám šlo především) (obr. 10). V případě naší vybrané lokality v Poličce tak již víme, že znečištění je způsobeno látkami klasifikovanými jako NEL (nepolární extrahovatelné látky, což jsou typicky uhlovodíky n-C₁₀ až n-C₄₀) a dále látky BTEX (benzen, toluen, ethylbenzen, xylen).

V horním menu lokality se můžeme pohybovat po několika záložkách a přejít třeba na mapu (obr. 11), kde vidíme lokalitu jako plochu a jako body typicky odběrná místa (což jsou typicky vrty). Jednou ze zajímavých záložek je také Sledování a měření (obr. 12), kde vidíme výsledky měření a můžeme sledovat kontaminaci v čase a po různých opatřeních (obr. 13, obr. 14). K určité lokalitě si může stáhnout Souhrnný formulář (obr. 15), třeba ve formátu PDF (obr. 16).

Další možnost, na kterou bych rád upozornil, je vyhledání míst kontaminovaných určitou skupinou látek. V menu přejdeme na Vyhledávání (obr. 17) a z rozbalovací nabídky „Vyberte skupinu látek“ vybereme např. PCB (obr. 18). Zjistíte, kolik je u nás evidováno míst kontaminovaných polychlorovanými bifenyly (PCB), ať už sanovaných nebo stále znečištěných? Anebo si chcete zobrazit jen ta místa, která již byla sanována? A co hledat podle původce znečištění (např. chemický průmysl)? Takových úkolů můžeme vymyslet celou řadu. Výsledky Vyhledávání je možné zobrazit nejen jako seznam, ale také na mapě (obr. 19). A nyní se dostávám k mé druhé výtce k nové podobě portálu. Bohužel, zmizela možnost vybrat „Jednotlivý kontaminant“, která ve starší verzi byla a umožňovala výběr z více než 300 položek konkrétních kontaminantů, což bylo velice dobré nejen pro výuku chemie. Dal se vyhledat např. Lindan, což je pesticid (izomer hexachlorcyklohexanu), methylbromid a řada dalších zajímavých nebezpečných látek (obr. 20). Mimochodem, při výrobě Lindanu v naší Spolaně Neratovice se začal v roce 1965 odpad z výroby používat k výrobě 1,4,5-T (k. trichlorfenoxyoctové) a tu jsme přes podnik zahraničního obchodu dodávali armádě USA do Vietnamu k výrobě nechvalně proslulé směsi Agent Orange (článek o roli Spolany Neratovice). Ale nešlo tu jen o kontaminanty coby chemikálie, stejně tak zde byly např. různé „typy“ kontaminujících bakterií, což se zase hodilo biologům. Bohužel, ani v sekci menu Filtrování jsem odpovídající možnost nenašel. Můžeme jen doufat, že se portál i nadále vyvíjí a že se třeba vrácení této užitečné funkce dočkáme. Hodilo by se to právě v sekci Filtrování, která ve staré verzi portálu chyběla. V sekci Filtrování je možné vybrat různé parametry (obr. 21), např. můžeme zobrazit všechna kontaminovaná místa, která jsou v okolí národních parků a ve vnějším ochranném pásmu zdroje pitné vody. Parametrů je k výběru celá řada a dají se mezi sebou i kombinovat, což může přinést zajímavé výsledky (obr. 22). Zmiňovaný příklad filtrace dat nám jako výsledek zobrazí např. Překladiště uranové rudy Boreček (detail obr. 23), který se přímo nabízí k využití nejen v biologii a chemii, ale také ve fyzice.
Na závěr procházení portálu SKEM bych ještě upozornil na záložku Fotky (obr. 24), kde máme často možnost vidět fotografie lokality. Fotografie nesou srozumitelný popis a datum pořízení, takže si můžeme udělat konkrétnější představu o stavu lokality a třeba se poté domluvit s vlastníkem na nějaké školní exkurzi s odběrem vzorků a konkrétním měřením (např. radioaktivity).

4. Využití ve výuce

Ideální je využití nějakého vhodného lokálního kontaminovaného místa, které se dá jednoduše navštívit. Ale co když ve svém okolí žádné „chemicky použitelné“ kontaminované místo nemáme? I to se může teoreticky stát. Pak bychom mohli nějaké takové místo navštívit třeba v rámci exkurze. Nebo při zájezdu do divadla naplánovat zastávku u zajímavého kontaminovaného místa. Pořízení nějakých fotografií a odběr několika vzorků (pokud je to technicky možné) zabere jen pár minut a prakticky nás téměř nezdrží. V hodinách chemie pak můžeme na takovouto krátkou zastávku dobře navázat. Pokud na exkurze ani do divadel s žáky nejezdíte, což je v současné „covidové době“ více než pravděpodobné, můžete žákům zadat návštěvu nějakého takového místa alespoň „virtuálně“ díky Google Street View. Na místo, o kterém jsem psal na začátku, je dobrý pohled odtud. Musíme se smířit s tím, že prozatím budou muset žáci realizovat různé zajímavé projekty s využitím dat „vydolovaných“ z portálu SEKM pouze od počítače. Doufejme, že se v brzké době zase vrátíme i do chemické laboratoře…

Několik námětů do výuky:

• Můžeme „zaktualizovat“ problematiku toxicity určitých látek (bezpečnost, ochrana zdraví, havárie, …) na konkrétních příkladech z regionu nebo z celé republiky. Díky různorodosti kontaminantů uspějeme v anorganické i organické chemii.
• Můžeme s žáky zpracovat teoretické projekty se zaměřením na kontaminovaná místa (typ znečištění, způsob znečištění, rizika, možnosti sanace, …).
• Nabízí se praktické projekty v oblasti analytické chemie (stanovení přítomnosti a ověření koncentrace některých kontaminantů včetně ověření stavu po provedené sanaci).
• Jde o ideální téma pro spolupráci napříč obory v duchu STEM/STREAM. V zeměpisu si např. mohou žáci na jedné lokalitě ukázat, jak s pomocí GIS zjišťovat hranice povodňových záplavových území. V jiné lokalitě pak může být jejich úkolem posoudit, zda může vinou povodně dojít k šíření určitého kontaminantu, a pokud ano, zda má vůbec smysl, vzhledem k typu znečištění, o takovémto riziku uvažovat.)
• Pro starší studenty se nabízí tato problematika jako dobrý základ pro „studentské vědecké“ projekty nebo SOČ.

Jistě vás napadají i další možnosti, třeba z oblasti biologie, ale na ty si necháme místo zase někdy jindy. Pokud portál SEKM vyzkoušíte ve výuce, napište nám na redakční email casopis.e.mole@gmail.com, jak to dopadlo. Budeme rádi, když se s námi a našimi čtenáři o své zkušenosti podělíte.

Autor: Tomáš Feltl, Gymnázium Polička & Časopis e-Mole.cz